Koronavirus označovaný jako SARS-CoV-2 pochází z linie podobné viru SARS-CoV, který v lidské populaci koloval v letech 2002-2003. SARS-CoV-2 se začal v lidské populaci epidemicky šířit na konci roku 2019 v Číně, proto také vznikl pro nové onemocnění název COVID-19 (což je zkratka pro coronavirus disease 2019).
Pro zvládnutí současné pandemie onemocnění je kromě dalších opatření zásadní především očkování. Epidemie závažných respiračních onemocnění se historicky podařilo zvládnout především za pomoci účinného očkování, ať už to byly pravé neštovice, spalničky, zarděnky, příušnice, tuberkulóza. Na konci roku 2020 je po neuvěřitelném úsilí kratším než jeden kalendářní rok k dispozici podmínečně registrovaná vakcína a ve velké části vyspělých zemí světa se v prosinci začalo očkovat. Další vakcíny by měly následovat.

Popis

Nový koronavirus označovaný jako SARS-CoV-2 pochází z linie podobné viru SARS-CoV, který v lidské populaci koloval v letech 2002-2003. Původním ohniskem nákazy bylo čínské město Wu-han, odkud se však už rozšířil během několika málo měsíců na všechny kontinenty světa a od března 2020 mluvíme o pandemii koronaviru. (↑)

Zdroj nákazy

Předpokládá se, že původním přírodním rezervoárem tohoto viru jsou netopýři nebo hmyzožraví luskouni. Zdrojem nákazy je infikovaný člověk s asymptomatickým nebo symptomatickým průběhem infekce, který může virus vylučovat v sekretech dýchacích cest už 2 dny před prvními příznaky. Infekčnost pacienta se standardním průběhem nemoci pak klesá a od 8.dne od začátku prvních příznaků už většinou nevylučuje životaschopný virus. (↑)

Přenos nákazy

K přenosu nákazy dochází především kapénkami při mluvení, kašlání, kýchání, křiku či zpěvu, méně pak vzdušnou cestou. Hlavní vstupní branou jsou horní cesty dýchací, tedy zejména nos a ústa, vzácněji spojivky.  (↑)

Příznaky nemoci

COVID-19 může probíhat často asymptomaticky, při zjevném onemocnění pak od lehkého přes střední, závažný až kritický průběh. Závažnost klinických příznaků závisí na infekční dávce viru a na rizikových faktorech vnímavého jedince. Nejčastějšími klinickými příznaky onemocnění COVID-19 jsou zvýšená teplota nebo horečka, suchý dráždivý kašel, bolesti kloubů, svalů, hlavy, dechové potíže, poruchy chuti a čichu, u části nemocných příznaky z postižení trávicího traktu (nauzea, nechutenství, zvracení, průjem). Virus může způsobit těžkou infekci dolních dýchacích cest vč. zápalu plic. Projevuje se horečkou, kašlem, dušností a bolestí na hrudi. U pacientů s klinickými příznaky jsou častěji popisovány trombembolické komplikace.
Mezi hlavní rizikové faktory patří věk, mužské pohlaví, obezita nad 30 BMI, kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus 2.typu, chronická obstrukční plicní nemoc, chronické onemocnění ledvin, nádorová a hematoonkologická onemocnění. (↑)

Léčba

Zatím nebyla schválena kauzální léčba onemocnění COVID-19. Léčiva a metody používané při terapii onemocnění jsou pouze symptomatické, tedy pouze potlačují příznaky nemoci, případně nahrazují funkci selhávajících orgánů. (↑)

Ochrana a prevence

Prevenci lze v současné době (konec prosince 2020) dělit na nespecifickou a specifickou. Nespecificky se v prevenci uplatňují 3R – ruce + rouška + rozestupy, tedy časté a důkladné mytí rukou teplou vodou a mýdlem po dobu alespoň 20 sekund, případně alkoholová dezinfekce nanášená na suché ruce, řádné používání ochrany dýchacích cest se zakrytými ústy a nosem (při pohybu v komunitě u nerizikových osob jednorázové chirurgické roušky, případně textilní, při zvýšeném riziku pak je vhodné zvolit respirátory FFP2 či FFP3). Přenos viru kapénkami či vzduchem lze rovněž minimalizovat při kombinaci předešlého a zachovávání rozestupů (social distancing) alespoň 2 metry při kontaktu s ostatními lidmi (obchody, pracoviště, úřady apod.).
Jedinou specifickou prevencí v případě covidu-19 je očkování, které nyní v celé Evropě již probíhá a bude zásadní pro další průběh pandemie. Očkováním se z vnímavých jedinců stanou jedinci odolní, šíření viru v populaci se při dostatečné vysoké proočkovanosti zpomalí až zastaví, což je důležité i z pohledu vzniku dalších mutací viru.

Zdroj: ockovacicentrum.cz